kotrlak.cz

Holubník se musí pravidelně čistit. Pokud máte holuby na balkoně, a nechcete jejich hnízdo zničit, tak také budete dočasnými holubáři.

Důkladné čištění holubníku provádět ideálně denně, minimálně jednou za dva týdny. Vyčistit lopatkou, poté čistým smetákem, či štětcem. Na balkóně čistit jen okolí hnízda, do samotného hnízda raději nezasahovat.

Občas použít tekuté čistící prostředky rozpuštěné ve vodě, k dezinfekci a odmaštění podlah, regálů a hnízd třeba louhovým roztokem, dle návodu. Toto čištění provádět nejméně po vyvedení holoubat z hnízda. Staré hnízdo, po odchovu mláďat, zničit.

Nejlépe brzo z jara, než holubi sednou na hnízda, lze desinfikovat stěny holubníku, třeba vybílením vápnem. Pokud se nám vyskytnou u holubů paraziti, tak je vhodné, po přeléčení holubů, vypálit podlahu i letlampou. Tím se zbavíme i zárodků škrkavky holubí. Na vnější parazity, jejich hubení,  jsou vhodné různé spreje, volně dostupné v supermarketech, a lékárnách, jen je třeba zkontrolovat, zda je ten přípravek vhodný pro ptáky. Přípravek vhodný pro psy, nebo kočky, nemusí být vhodný pro ptáky, a naopak. Tento přípravek zlehka, stačí jen krátce, stříknout na hnízdo, případně přímo na holuba a jeho okolí.

Ideální je chov holubů na roštech. Trus pod rošty vysychá, a organismy v něm obsažené hynou, a nemnoží se. Vyschlý trus zpod roštů je vhodné zužitkovat v kompostéru. Samozřejmě je nutné tento suchý trus zalét vodou, aby mohly začít fungovat biologické procesy. Že kompostér funguje, poznáme tak, že po pár dnech přiložíme ruku na jeho stěnu, a měli by jsme cítit teplo. V kompostéru vzniká tak vysoká teplota, že ji nepřežije naprostá většina nežádoucích organismů, které se mohou vyskytnout v tomto trusu, a okolí holubů.

Městské populace zdivočelých holubů se významně podílejí na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale také např. hostí vir klíšťové encefalitidy či prvoky, jež šíří trichomonády a toxoplasmózu. Pokud se budete o svoje holoubky dobře starat, tak nehrozí, že by váš holubník, nebo balkón byl zdojem nákaz.

 Holubí trus jako krmivo nebo návnadu používají rybáři.

Takže ani holubích exkrementů se nemusíte obávat, jdou beze zbytku zužitkovat.

V Maroku se dodnes holubí trus, spolu s kravskou močí, používá v koželužnách při činění kůží, a marocká kůže má dobré jméno po celém světě,  je velmi jemná, a kvalitní.

Trus holubů, věžáků, jak se říká zdivočelým domácím holubům, bývá vysoce infekční a plný alergenů.

Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10-12 kg trusu. Nejenže tento trus ničí fasády domů a sochy, ale zároveň je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a nejrůznějších alergenů. Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale také např. hostí vir klíšťové encefalitidy či prvoky, jež šíří trichomonády a toxoplasmózu.