kotrlak.cz

Jako hlavní krmivo pro holuby se používají směsi obilnin, luštěnin, a olejnin.

Obecně platí, že čím více je ve směsi druhů, tím lépe. Já si směsi míchám sám, podle toho, co je zrovna na trhu. Stravování holubů by mělo být co nejpestřejší, holubi poznají svým instinktem, co v které době potřebují. Jiná potřeba je v době pelichání, jiná v zimě, v létě, v době krmení mláďat. Při krmení sleduji, co nejdříve mizí z krmítka a toho příště přidám. Během roku se množství krmných složek značně mění, mění se i poměr mezi zrninami, kulatinou a olejninami.

Energeticky bohaté krmení vyžadují holubi především v období závodní sezony, hnízdění či hlavního pelichání. Jídelníček musí být dostatečně pestrý, aby zabezpečil přísun potřebného množství bílkovin, tuků, cukrů, minerálních látek a vitaminů.

Nejvhodnější jsou krmné směsi se zastoupením:

75% obilovin (ječmen, pšenice, oves, proso, kukuřice)

30 % luštěnin , kterým dávají holubi přednost (bob, hrách, peluška, vikev)

5 % olejnin, zejména v době pelichání a před výstavami - dodávaji lesk peří (řepka, slunečnice, semenec, lněné semeno, sója).

Jako šťavnatou potravu podáváme např. mrkev, vařené brambory, salát. Zkrmovat lze i suchý rozdrcený nebo rozmočený chléb. Nesmí být plesnivý. Nesmíme zapomínat ani na přídavky minerálních doplňků a vitaminů. Holuby bychom měli krmit asi třikrát denně, výhodnější je použití krmítka se zásobníkem, k němuž mají holubi přístup po celý den.

Ve směsi krmiva může být například: 

(Uvádím zde i exotické semena a plodiny, jelikož v dnešním globálním světě se již vzdálenosti mažou, a lze sehnat téměř cokoli)

Obilniny pro holuby:

•  Pšenice (Triticum) - v krmných směsích do 50%, v období mimo rozmnožování i 100%. Nejpodstatnější podíl zrna tvoří sacharidy. Patří sem především polysacharidy (50 – 70 %), škrob a vláknina, která dává pšenici a jejím výrobkům významné dietetické vlastnosti. V zrně pšenice je 1,5 – 3 % tuků a přibližně stejné množství (1,4 – 3 %) minerálních látek, které se stejně jako vitaminy nacházejí zejména v klíčku a v obalové vrstvě. Z hlediska nutriční hodnoty jsou tedy klíčky velmi cenné, jsou bohaté na esenciální aminokyseliny (nejmenší stavební součásti bílkovin, každá bílkovina je tvořena mnoha aminokyselinami, základních aminokyselin v lidském těle je 20) jsou zdrojem celého souboru biologicky vysoce hodnotných látek a obsahují všechny vitaminy skupiny B, vitaminy A, C, D a E. Olej z pšeničných klíčků má obzvlášť vysoký obsah vitaminu E, který má antioxidační vlastnosti (pomáhají odbourávat z těla volné radikály – agresivní látky, které poškozjí tkáně a pomáhají tak při ochraně a prevenci před onemocněními). Důležitou složkou zrna pšenice jsou i bílkoviny. Svědčí holubům stejně jak ječmen, ale mají ji radši, čerstvě zklizená způsobuje průjem, krmení pouze pšenicí způsobuje revmatismus u holubů,  krmivo obsahující bílkoviny a aminokyseliny.
• Ječmen (Hordeum) - ve směsích do 50%, u polařících holubů může tvořit téměř 100% podávaného krmiva (doporučuje se jen přidat trochu bílkovinného krmiva). Zrna ječmenu jsou především zdrojem sacharidů (75 – 85 %, bohužel i sacharid glukan, který holubi nedokáží strávit), a bílkovin (11 – 13 %), v menší míře pak tuků (cca 2 – 3 %) a dalších látek. Důležitý je i obsah vitaminů (zejména skupiny B a E, kyselina pantotenová, listová, biotin) a minerálních látek, z nichž převažují fosfor s draslíkem, ale jsou zastoupeny i sodík, vápník, hořčík, mangan, železo, měď, zinek, síra, jod, chrom, selen a nikl. Ječmen je lepší než oves, nevhodný pro krátkozobé holuby, celkově nepříznivě působí na výši snášky a při odchovu mladých. Nejlépe přidávat do směsi jen v zimním období. Snižuje pohlavní aktivitu, ale naklíčený ji naopak povzbuzuje, a je i zdrojem vitaminu E. 
• Žito (Secale) - holubi ho nemají moc rádi, ani jim prý moc nesvědčí, mláďata mohou i pojít. Čerstvé žito ve větších dávkách může působit zažívací potíže. Obsahuje pestrou škálu minerálů - draslík, fosfor, železo, síru, fluor a další. Podávat oves max 5% v krmné dávce.
• oves (Avena)  obsahuje vlákninu, bílkoviny a aminokyseliny. Oves lze použít do většiny krmných směsí. podporuje plodnost a rozmnožování, vhodný je zejména oves nahý, nejlépe loupaný. Oves má střední obsah dusíkatých látek a nižší energetickou hodnotu. Má vyšší obsah vlákniny a ve srovnání s pšenicí, ječmenem a žitem vyšší podíl tuku. Má dobrou dietetickou hodnotu; některé složky bezdusíkatých látek výtažkových vytvářejí slizy, které působí příznivě na trávení. Oves obsahuje i karoten a ergosterol, dobře působí na pevnost struktury peří, sytost jeho barvy a intenzitu lesku. Nemáme - li oves loupaný, je lepší ho předkládat holubům naklíčený, aby ho snáz přijímali, jinak se mu vyhýbají.
• Rýže - dietní krmivo pro holuby, zejména loupanou holubi rádi přijímají. Vhodná je zejména paddy rýže, která má i dietickou funkci, jelikož je velmi chudá na tuky  - glycidové krmivo s vysokým obsahem lehce stravitelného škrobu.
• Kukuřice - v kombinaci s pšenicí může tvořit 50% směsi - je častou součástí krmných směsí. Vhodná zejména na odpolední, a zimní krmení. Pokud se jí dá více, holubi ztuční, a nepáří se. Také se občas nedoporučuje podávat černým a červeným plemenům, způsobuje změnu vybarvení obočnic. Kukuřice má velmi nízký obsah neškrobových polysacharidů (NSP), a proto vysokou energetickou hodnotu. Obsahuje méně dusíkatých látek než ostatní obiloviny, má však vyšší obsah tuku než pšenice, žito a ječmen.
• Čirok (sorgo nebo mouřenínské proso, bílému čiroku se říká dari) - vzhledem k vysokému obsahu škrobu má poměrně vysokou energetickou hodnotu. Je však méně chutný, a proto se zkrmuje společně s jinými obilovinami.
• slzovka obecná (Coix lacryma-jobi) nebo také "Jobovy slzy". V oblasti svého běžného výskytu, v tropické i subtropické východní Asii, se její semena používají k výrobě mouky, pražená jako náhražka kávy nebo do polévek - podobně jako kroupy. Je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Základ jídelníčku tvořila již ve starém Egyptě, Řecku či Palestině.
• proso (Panicum) slouží jako glycidový komponent do krmných směsí. Proso je obilovinou s poměrně vyšší energetickou hodnotou a nižším obsahem dusíkatých látek (v průměru 10,5 %). Obsah vlákniny je vyšší než u pšenice. Proso je vhodné zejména pro menší plemena holubů. Proso žluté obsahuje vyšší obsah vlákniny. Proso "dělá" holuby lehčími a nezpůsobuje tloustnutí. Pro odchov mláďat je vhodnější odslupkované proso - jáhly.
• Pohanka - max 10% v krmné dávce.
• dochan (Pennisetum) - trsnatá tráva, u nás používaná často na skalkách, tvoří klásky.
• Tritikále (Triticale) je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice. Odtud její český název žitovec. Má podobné vlastnosti, jako žito. U mladých zvířat se doporučuje podávat v krmné dávce do 10%, u starších do 20%.
• Bér - plevelná tráva, pozdně jarní plevel. Nejčastěji se s ním setkáváme na polích, kde je zanášen špatně čištěným osivem nebo zapleveleným kompostem. Velmi se mu daří na železnici.
•  Mohár, čumíza (Setaria) jsou obiloviny s vyšším obsahem energie. V našich podmínkách se vyskytují ojediněle. Jsou to dvě odrůdy jedné zrniny, kdy čumíza je nepatrně větší moháru. Obsah živin je mírně příznivější než-li u prosa, ale v podstatě jej kopíruje.
• kalužnice, korakán (Eleusine) Kurakkan - kalužnice křivoklasá, botanicky Eleusine coracana. Významná obilovina patří mezi prosa. Roste ve vyprahlých oblastech Afriky.
• milička, tef (Eragrostis) Milička habešská (Eragrostis tef) se pěstuje jako obilnina a pícnina, hlavně v tropech a subtropech (např. Etiopie), pokusně pěstována i v Evropě. V ČR můžeme najít ještě některé druhy jako vzácně a přechodně zavlečené.
• paspal (Paspalum)- rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Je známo asi 250 druhů. Většinou jsou to vytrvalé trávy, pěstované v tropech jako pícniny, vysévané do pastvin. Jako jednoletá obilovina se pěstuje hlavně v Indii Paspalum scrobiculatum.
• lesknice (Phalaris) Lesknice je jednoletá trsnatá tráva. Semeno lesknice se používá do krmných směsí. Vytváří atraktivní vejčité klasy dlouhé 3 - 4 cm.
• ježatka (Echinochloa) V České republice se se běžně vyskytuje pouze 1 druh z rodu ježatka (Echinochloa). Je to ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli). Jedná se o velmi hojný polní plevel, roste i na ruderálních místech a obnažených dnech rybníků (zvláště eutrofních). Další druhy jsou do ČR jen výjimečně zavlékány.
• rosička (Digitaria)je rod jednoletých a vytrvalých druhů trav z čeledi Poaceae, z nichž některé se pěstují pro zrno. Většina zástupců, kterých je asi 90, roste v tropech.
• troskut (Cynodon) v České republice můžeme potkat pouze 1 druh z rodu troskut (Cynodon). Je to troskut prstnatý (Cynodon dactylon), plevel, který je rozšířen na jižní Moravě, jinde může být nalezen pouze jako vzácně zavlečený. Roste na písčinách, podél cest, ve vinicích a jinde na suchých místech.

Olejniny pro holuby:

• Kardi - soflor- světlice barvířská - obsah hrubé vlákniny nevyloupaných semen je velmi vysoký (asi 27 %). Obsah tuku v nažkách je 25-37 %, u vyloupaných semen je to 45-55 %. Olej obsahuje až 80 % kyseliny linolové a jen asi 0,2 % kyseliny linolenové. Obsah dusíkatých látek je 17-35 % a minerálních látek asi 2 %. Světlice barvířská patří do čeledi hvězdnicovitých a je podobná bodláku. Je to stará kulturní plodina pocházející ze stepních a polostepních oblastí východní Indie. Z jejích květů se už ve starověku na blízkém Východě získávalo červené a žluté barvivo.
• Mák -  maková semena obsahují z 40 až 60% oleje, zejména je to glycerid kyseliny linolové a dále kyselina linolová, stearová, palmitová a další. Dále jsou přítomny bílkoviny, obsah dusíkatých látek  je poměrně vysoký (30-35 %), ale obsah minerálních látek (vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík) a vitamínů je nízký. Navíc se v nich nacházejí alkaloidy, které mohou při jejich zkrmování ve větším množství způsobovat zdravotní poruchy a negativně působit na pohlavní pud. Mák může způsobovat fialový lesk peří, u některých plemen holubů nežádoucí.
• Řepka olejka - ve směsi 10-15% - nevhodná pro světlezobé holuby, může způsobovat černání zobů. Řepka olejná obsahuje asi 20 % dusíkatých látek a 40 % tuku. Řepka může  mít strumigenní účinky pro ptáky i savce. Při zvýšeném příjmu glukosinolátů klesá podíl jódu zachyceného štítnou žlázou. Klesne hladina hormonů trijódtyroninu a tyroxinu, což vede ke zvýšené stimulaci štítné žlázy, a to k její hypertrofii. Přídavek jódu do krmiva tyto účinky nezmírní. Další závažný účinek je poškození jater, které se projevuje jejich krvácivostí. Ohrožená je hlavně drůbež, u které může dojít až k úhynu. U hospodářských zvířat může docházet také k poklesu plodnosti, mechanismus ale není znám. 
• Konopí seté - semenec - vhodné zejména při přepeřování holubů, ve větších dávkách usmrcuje holuby.
• Soja - ve směsi 10% - bohatý zdroj bílkovin, podobným živočišným. Holubi potřebují návyk, běžně soju nepřijímají, vhodné v období přepeřování. 
• Lněné semínko - ve směsi 10-15% - vhodné zejména v době přepeřování. Semeno lnu setého obsahuje 30 - 45 % tuku a 22 - 27 % bílkovin. Je bohaté na polynenasycené mastné kyseliny. Má velmi příznivé dietetické účinky, je zvláště vhodné pro zvířata mladá, nemocná a v rekonvalescenci. Limitující aminokyselinou je lysin. Hlavními glykosidy lněného semene jsou linustatin, neolinustatin a linamarin. Při větším zastoupení v krmné dávce má projímavý účinek. Dávky nad 5 % mohou mít nepříznivý vliv na růst zvířat.
• Slunečnice  - ve směsi 10-15% - olejnaté čili tučnější, ale energetické krmivo, můžeme ji použít jako cenný komponent do různých krmných směsí zejména v zimním období, a v době přepeřování.  Ve srovnání s ostatními olejninami má vyšší obsah vlákniny (25-26), zatímco částečným loupáním semen se sníží její obsah až na hodnotu méně než 10 %. Jedná se o průměrné bílkovinné krmivo s obsahem cca 180 g dusíkatých látek v 1 kg sušiny. Obsah minerálních látek je 2-3 %, nejvíce jsou zastoupeny fosfor, draslík a hořčík, vápníku je málo.
• Sezam - semena obsahují 35-57% tuku, asi 20% dusíkatých látek, 14% sacharidů, 5% hrubé vlákniny a asi 2% minerálních látek. Z makroprvků je to hlavně fosfor, draslík hořčík a vápník, z mikroprvků železo, měď a mangan.
• Vlašské ořechy - pokud je oloupete, nebo alespoň rozlousknete, holubi je budou rádi vyklovávat.
• Arašídy - plody podzemnice olejné z čeledi bobovitých původem z jižní Afriky. Podporují správné fungování nervové soustavy, tvorbu krvinek, krevní oběh a látkovou výměnu.
• Hořčice - pro krmení zvířat se hořčice využívá pouze jako pícnina do doby květu, semena se nevyužívají pro vysoký obsah antinutričních látek. Nejvýznamnější z nich jsou sinapiny a glukosinoláty sinalbin a sinigrin, které se vyskytují i v zelené hmotě. Štěpné produkty sinigrinu, allylkyanid a allylisothiokyanát, mohou být pravděpodobně příčinou poruch zdravotního stavu při zkrmování velkých množství brukvovitých pícnin. Tyto poruchy se projevují nechutenstvím, poklesem užitkovosti, poruchami plodnosti a lézemi jater a ledvin.

Luštěniny pro holuby:

• Vikev a lupina bílá (sladká,vlčí bob) - ve směsi při krmení holoubat rodiči 50-75%, při přepeřování 15%  - se u nás používají k výživě zvířat v omezeném rozsahu. Pro holuby je vhodná zejména vikev. Vikev a lupina obsahují poměrně značné množství dusíkatých látek (vikev 25,5 %; lupina bílá 35 %), mají i příznivou energetickou hodnotu.
• Hrách setý  - je vhodný pro zotavení holubů po odchovu mladých - na trhu je hrách zelený, žlutý, barevná směs - celý, půlený, loupaný, neloupaný. Pro menší druhy holubů je vhodnější loupaný. Hrách obsahuje 20-25% dusíkatých látek, 46-52% sacharidů,1,3% tuků, 2,2-3% minerálních látek a 5-6% vlákniny. Vitamíny A, B₁, B₂, C a v klíčcích vitamín E. Z minerálů je velký podíl fosforu, obsah sirných aminokyselin je menší. Hrachová bílkovina je vysoce stravitelná, neobsahuje tzv. antinutriční látky, které zabraňují vstřebávání užitečných látek. Navíc hrachový protein obsahuje všechny nezbytné aminokyseliny včetně těch větvených a glutaminu. Tím se hrachová bílkovina řadí mezi ty nejlepší k růstu svalů. V krmných dávkách podávat v max 20% zastoupení. Ze škodlivých látek obsahuje taniny, legumin, legumelin.
• Peluška - obsahem a krmnými účinky se podobá hrachu, jen obsahuje víc tuku a karotenu, proto je vhodnější zejména při přepeřování.
• Cizrna ( římský hrách) - se podobá velkému hrachu, je na trhu celá nebo půlená. Má velkou výživnou hodnotu ( 30 % bílkovin, 8 % tuku, 44 % uhlohydrátů, řadu vitamínů a minerálních látek). Tuk tvoří 6-7% a má vysoký podíl kyseliny linolové. Minerální látky tvoří 2-3 %. Často bývá uváděno, že cizrna je dobrým zdrojem kyseliny pangamové. Tato látka bývá také označována jako vitamín B15, ačkoliv není přesně znám její účinek ani potřebná dávka, ale působí lipotropně a pravděpodobně také antioxidačně.
• Fazole - holubi je obvykle nechtějí přijímat, ale lze je na ně navyknout. Vhodná je zejména fazole Mungo (zelená sója) - boby mají olivově zelenou barvu, jsou bohaté na vitamíny a železo. Jsou velmi vhodná ke klíčení.
• Čočka - podle velkosti zrn rozdělujeme čočku na velkozrnnou a drobnozrnnou. V prodeji je čočka zelená, hnědá a různě barevná, dále loupaná a neloupaná. Má lepší stravitelnost než hrách a fazole, a holubi ji i radši přijímají. Má vysoký podíl železa a mědi, vyšší podíl purinových látek, mnoho kyseliny listové (folátu). Folát je důležitý pro vstřebávání železa a pomáhá tělu tvořit nové buňky.
• Bob koňský - zejména při krmení holoubat do 20.dne velkých masných plemen může tvořit 70-100% podíl krmiva - asi největší a nejvhodnější luštěnina, ale pro svou značnou velikost ji holubi hůře přijímají. Ve srovnání s hrachem má vyšší obsah dusíkatých látek (v průměru 26,5 %). Je chudý na sirnéaminokyseliny, obsahuje také škodlivé látky, jako je anagyrin, konvicin, lupanidin, lupilin, vicin. Zařazování do krmné dávky by mělo být postupné, aby se nezpůsobil průjem.
• Soja - holubi ji neradi přijímají. Zkrmuje se především v obdobíintenzivního růstu a produkce.

• Brokolice - obsahuje unikátní směs antioxidantů a jiných složek, které tělu pomáhají mnoha způsoby, například i proti rakovině. Indol-3-karabinol a D-glukarová kyselina jsou složky, které zbavují tělo přebytečného estrogenu a toxinů. A nejenom to, tyto látky i navazují na sebe tzv. xenoestrogeny, tj. syntetické látky, které v těle estrogen napodobují. Minimalizuje negativní účinky estrogenu na růst svalů.
• Čekanka
• Salát
• Ptačinec
• Řeřicha
• Špenát
• Smetanka lékařská (pampeliška)
• Sedmikráska

Ovoce pro holuby:

Taktéž vhodné zejména pro uzavřené chovy bez možnosti volného proletu. Je možné použít i sušené ovoce nasekané na kousky, a namočené ve vodě.

• Jahody
• Jablka
• Hrušky
• Pomeranč
• Hroznové víno - lze použít i rozinky.
   

Zelenina pro holuby:

Vhodné pro uzavřené holuby ve voliérách a v zimním období.

• Mrkev - vhodná je strouhaná, nejlépe obalená ve šrotu. Je to dobrá náhražka zeleného krmení v mimovegetačním období. 
• Brambory - podáváme vařené a rozmačkané, v zimním období mohou nahradit i obilniny, ale v chovném období není vhodné je podávat, holoubata potřebují kulatinu.

Probiotické krmivo pro holuby:

Je důležité zejména pro holuby po léčbě antibiotiky, nebo v období přepeřování, pelichání.

• Pivovarské droždí - pangamin - hodnotné krmivo, v průměru obsahuje v sušině kolem 51,5 % dusíkatých látek, přičemž biologická hodnota bílkovin je vysoká. Jsou také ceněny pro svůj obsah vitamínů, zvláště skupiny B. Obvykle obsahují ergosterol, popřípadě po ozáření vit. D2.
• Pekárenské droždí - kvasnice -  v krmné dávce max 10%
• Bílý jogurt s živými kulturami, podmáslí, acidofilní mléko - v mléčných výrobcích jsou zastoupeny nepostradatelné aminokyseliny ve správném poměru. Zvyšují váhové přírustky, příznivě působí při průjmech, podporují tvorbu hemoglobinu, a v trávícím ústrojí pomáhají při rozvoji žádoucí mikroflory. Svým kyselým pH potlačují růst nežádoucích mikroorganismů v trávícím ústrojí, působí tak například i proti kokcidiím.
• Kefír - vhodné smíchat se zrním, podávat jako ranní krmení. Bioaktivní peptidy, obsažené v kvašených mléčných výrobcích, jako je kefír, stimulují imunitní systém a produkci imunoglobulinů. Tím se potlačuje stres vyvolaný intenzivním tréninkem, zatěžujícím imunitní systém. Kefír může blokovat některé geny startující růst tukových buněk. To podpoří růst svalů, bez přírůstku tuku. Probiotika v kefíru podporují trávící systém, stimulují vstřebávání živin do těla.

Částečně nestravitelné, a nestravitelné příměsi krmiv pro holuby:

Velmi důležitá součást krmiva, nelze mít chov holubů na špičkové úrovni bez těchto přísad. Je to dobré i pro udržení dobrých sousedských vztahů, zamezíte tím i oklovávání fasád domů, a zejména prospějete zdraví vašich holubů. Lze koupit speciální grity pro holuby, holubí koláče, které již tyto přísady obsahují.

• Jíl - důležitý zdroj stopových prvků při přepeřování, upravuje trávení.
• Písek  - napomáhá trávení.
• Drobné kamínky - pomáhají rozmělňovat potravu přímo ve voleti.
• Dřevěné uhlí - pomáhá posílit kondici, předchází průjmovým onemocněním, zlepšuje funkci trávicího traktu.
• Pálená hlína - kombinuje potřebu jílu a drobných kamínků.
• Skořápky vajíček - je nutné použít sušené, následně rozdrcené skořápky vajíček, výhodou je lehká stravitelnost vápníku, vhodná zejména v období snůšek vajec, nevýhodou je možný přenos nemocí.
• Lastury a mušle - drcené - byly původním zdrojem vápníku a fosforu ještě před domestikací holubů.
• Vápencová drť, drcená stará omítka - holubi ji rádi přijímají.

Další doplňková krmiva:

Tyto uvedené přísady již nemají příliš velký význam, používají se k přírodní léčbě, nebo jen k ovonění krmných směsí.

• Anýz - velmi voní většině ptáků
• Koriandr
• Fenykl
• Kmín - svědčí trávení
• Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) - léčivka, druh bodláku - velmi svědčí játrům, čistí je a uzdravuje. 
• Cibule - svědčí zejména dýchacím cestám holubů.
• Česnek - upravuje mikrofloru ve střevech holubů.
• Propolis - udržuje imunitu holubů v dobrém stavu.
• Rybí olej - k posílení holubů se přidává pár kapek do pitné vody, nebo na krmivo.
• Klíčkový olej - nejlépe ještě obohacený o vitamín E - při léčení a prevenci poruch rozmnožování při nedostatku vitamínu E. Vitamín E má příznivý vliv na snůšku vajec, jejich oplozenost a líhnutí holoubat. Vmíchává se do krmiva v dávce asi 0,5% suché krmné dávky.

 Další:

• Ocet - je vhodné přidávat polévkovou lžíci do vody na napájení. Voda vydrží déle čerstvá, nekazí se. Ocet nasměruje živiny směrem do svalů a ven z tukových buněk. Ocet má pozitivní vliv na vyšší regeneraci a doplňování energie před dalšími tréninky. Pokud mají holubi přístup k potoku, nebo jinému zdroji vody, lze octem postříkat jadrné krmivo. Zvýšením kyselosti v trávícím traktu bojujeme proti kokcidiím.
   

  Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák

  Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora