kotrlak.cz

Různé stavby holubníků, jaké lze ve světě najít.

Rakovnický kotrlák žil od nepaměti volně, na vesnických statcích.

Většinou v komorových holubnících. Holubník byl součástí stavební konstrukce objetku. Byl přímo pod přesahem střechy kryjící zápraží nebo vyčleněn z půdního prostoru hospodářské stavby.

Často bylo vidět, zejména na vesnicích, klasický sloupový holubník. Vlastní holubník je vynášen dřevěným sloupkem, který je v některých případech doplněn o šikmé vzpěry (někdy vyřezávané). Vlastní holubník představuje prkenný hranolový útvar se čtvercovou nebo mnohoúhelníkovou základnou. Jeho obvodový plášt je tvořen vodorovně nebo svisle kladenými prkny s vyřezávaným otvory, před nimiž jsou vodorovné plošky umožňující snadnější přístup. Útvar je zakončen oplechovanou stříškou, doplněnou někdy o větrnou korouhvičku. Sloupové holubníky bývají umístěny volně v prostoru hospodářského dvora.

Rada pro ty, co uvažují o postavení sloupového holubníku:

Pokud uvažujete o pořízení dvou párů holubů, tak vám bude stačit šestihran o straně 50cm, vysoký taktéž 50cm. Takže v průměru bude mít holubník 1m.

Tuto plochu rozdělíme napříč neprůhledným materiálem na dvě oddělení, aby se holubi vzájemně nerušili.

Do každého oddělení musí být samostatný vletový otvor. Pro malá a střední plemena, bez rousů - opeření na nohou, stačí vletový otvor o šířce 10cm, vysoký může být 15cm, nahoře zaoblený, pro parádu. Pokud budou mít holubi rousy na nohou, je vhodné v dolní části vletového otvoru vyřezat klínky, aby se vchod ve spodní části rozšířil na 15cm. Rousná plemena si potom nebudou olamovat peří na nohou.

Kvůli čištění, a manipulaci s holuby, třeba i pro vložení hnízdní misky pro holuby, je vhodné do každého oddělení mít dvířka, široká 30cm, vysoká minimálně 20cm. Každé oddělení pro holuby by mělo být vysoké minimálně 25cm.

Takže v takto navrženém holubníku mohou být dvě patra po dvou odděleních, celkem čtyři vletové otvory. Dále se pokračuje stříškou, která by měla mít přesah alespoň 10cm.

Před vletové otvory nesmíme zapomenout na alespoň 10cm vyčnívající destičky, na kterých budou moci naši holubi pohodlně přistávat.

Ale upozorňuji, usazovat dva páry holubů je těžké, tři se usadí lépe, a za rok máte takto postavený holubník přeplněný, a stavíte nový, větší.

V polsku je běžný i budkový chov. Jak napovídá již samotný název, je tento typ holubníků nazývaný též budníky umístěn přímo na stěnách hospodářských staveb. Jedná se o jednoduchou sbíjenou konstrukci z dřevěných prken, kladených zpravidla ve dvou vzájemně kolmých směrech. V čelních prknách jsou vyřezány otvory nejrůznějšího tvaru, od prostého obdélníku přes složitější půlkruhový nebo sedlový otvor, případně se zakončením napodobujícím oslí hřebet. Před otvory jsou zpravidla umístěny jednotlivé nebo průběžné vodorovné prkenné plošky, umožňující snadnější přístup. Vypadá to jako klasická budka pro ptáky, přichycená na stěně domu. Budka pro jeden pár holubů má rozměry 25 krát 25cm, vletový otvor 10 krát 10cm.

V arabských zemích lze ještě najít věžový holubník, postavený většinou z cihel, kde po celé vnitřní straně věže jsou jednotlivé komůrky pro hnízdící holuby. Holubů v takové věži mohou být i tisíce. Tyto věže jsou využívány pro výrobu zemědělského hnojiva.

Již v dobách faraonů se chovali holubi. Tehdy se většinou chovali ve větších džbánech položených naležato, zazděných ve zdech. Tyto zídky mohly obsahovat i tisíce džbánů.

U nás je stále více oblíbená Voliéra. Zejména je vhodná kvůli udržení dobrých sousedských vztahů. Tento typ spočívá v umístění vlastního dřevěného holubníku na zděnou přízemní část zpravidla obdélníkového půdorysu. Hranolový útvar holubníku je ukončen stříškou sedlového tvaru. Holubníky na zděném přízemku bývají umístěny samostatně v prostoru hospodářského dvora. Jde to i popsat jako zahradní domek, kde bydlí holubi, spojený s voliérou. Voliéra by měla být prostornější, slyšel jsem o tom, že se stalo, že i ve voliéře, nebo prostornějším holubníku kotrlák válel.

Rozhodně ale musíte počítat s tím, že holubi nesmí být jen zavření, musí i létat, takže musíte obětovat nějaký ten volný čas. Pokud chcete mít radost z chovu, tak je to každodenní péče, kterou těžko můžete přenechat sousedovi, když odjedete na dovolenou.

Holubi by se měli pouštět z voliéry hladoví. Platí, že nažraný holub nelétá. Holubi by se měli bát střechy, měli by si zvyknout, že buď jsou ve voliéře, nebo létají. Na signál chovatele by se měli vracet do voliéry, kde je nakrmíme. Já svolávám holuby pískáním. Neumím pískat nějak moc nahlas, ale hladoví holubi reagují dobře, nažraní jsou neovladatelní. Někteří chovatelé používají i jiné holuby, takzvané vábníky, holuby zejména bílé barvy, většinou pávíky, kteří jsou více ochočeni, a vidí se s ostatními holuby pouze v době krmení. Taky se používá bílý plášt, klobouk, nebo praporek. Holubi vidí bílou barvu výrazněji, než ostatní barvy, proto se tato barva s oblibou používá jako vhodný signál ke krmení.

A ještě jedna rada. Když budete stavět holubník, tak nezapomeńte, že se všude budete muset dostat. Budete muset holubník čistit, desinfikovat, a hlavně kroužkovat holoubata. Já jsem udělal chybu při stavbě svého prvního sloupového holubníku, udělal jsem hnízda i ve střeše. Samozřejmě holubi vědí, že je tam těžký přístup. O tohle hnízdiště je největší zájem, a nejlépe se tam holubům daří odchovat mladé, mají tam klid. Bohužel se tam nedostanu ani já. Na holoubata se tam dívám pomocí zrcátka, a velkou radost mám, až z tama holoubě vyletí, vlastně ho vidím poprvé. Ted mě třeba překvapili kotrláci. Podařilo se mi okroužkovat jejich holoubě. Měl jsem radost, že to vypadalo, že by mohlo mít správné vybarvení, a k mému překvapení z toho hnízda vyletěli dvě holoubata, ne jen jedno, které jsem našel. 

Na internetu jsem i četl, že někteří chovatelé začínali s chovem ve staré skříni, nebo kotci pro králíky. Myslím, že pro začátek to taky stačí, hlavně je důležité, aby na holuby nefoukalo. Jsou chovatelé, kteří i chov v takových stísněných podmínkách preferují. Věřím, že s pravidelným čištěním lze i takhle dosáhnout úspěchů v chovu.

Taky jsem udělal chybu, že jsem jeden svůj sloupový holubník postavil na krátkou nohu. Mnoho let to bylo vpořádku, ale v lednu roku 2010 napadlo moc sněhu. Okamžitě si vzniklé situace všimly kočky, a během tří dnů vyplenily holubník.

Každý holubí pár musí mít k zahnízdění prostor 25cm krát  25cm, a určitě dvakrát, protože jakmile holoubě odrůstá, již si můžou stavět další hnízdo, a sednout na další vajíčka. Holubi si brání svoje území, takže by měl mít každý holub svou sedačku.

Pokud potřebujete poradit, jaké základní zásady by se měly při stavbě holubníku dodržet, můžete se podívat na www.kotrlak.estranky.cz/clanky/rady-nejen-novym-chovatelum-holubu/novy.holubnik.html

Já si vyrábím chovatelské zařízení sám, pomáhá mi s tím moje dcerka. Hodně budoucích chovatelů nachází moje stránky, a chce po mě návod na stavbu sloupového holubníku. Bohužel návod nemám, stavím tak, jak mi to vyjde, a z materiálu, jaký mám k dispozici. Ale hledal jsem na internetu, co poradit. Rozhodně, pokud budete vyrábět svépomocí, může vás vyjít stavba dráž, než když si koupíte něco od profesionála. Tak vám doporučím profíka, který má velmi lidové ceny, a jeho výrobky jsou moc pěkné.  www.drevovyrobky.wz.cz

Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák

Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora