kotrlak.cz

Aljaška - plemeno bylo vyšlechtěno kolem r.1907 ve městě Gotha, mezi jinými z plemene stříbřitý černý, ruský a havanský. Hmotnost nejméně 2,5 kg, ideální přes 3,25 kg, maximálně 4,0 kg. Králík má tmavohnědé oči, černohnědé drápy. Srst má hustou, rovnoměrně jemně pesíkovanou, dobře osrstěné uši. Tmavě černá lesklá a rovnoměrná krycí barva, o něco matnější na břiše, tmavě modrá podsada.

Amroksky - středně těžké plemeno s kombinovanou užitkovostí. Rychle roste a dobře se opeřuje. Je to slepice odolná vůči povětrnostním podmínkám a je vhodná i pro začínající chovatele. Amroksky vlastně vznikly při šlechtění žíhaných plymutek. Zatímco u plymutek zaměřili šlechtitelé chovný cíl na dokonalost žíhání a kresby, u amroksek dali přednost vyšší snášce, rannosti nosnic a rychlosti opeřování kuřat

Anglický kudrnáč - slovensky brčkáň - patří mezi strukturové holuby. Je to plemeno pocházející z Orientu. První chovatelé kudrnáčů byli v Anglii a v Německu, kde ho vyšlechtili do současného typu. Je to středně velký holub protáhlejšího tvaru. K hlavním plemenným znakům patří kudrnatost peří, které se vyskytuje zejména na krycí vrstvě křídel. Poměrně dobře lítá, a dobře se množí.

Anglický pávík je holub, kterého nečiní zvláštním jen jeho vějířovitý ocas, ale celkové utváření těla. Je to drobný holub, který se tvarem těla výrazně odlišuje od všech ostatních plemen. Má krátký, nazad skloněný trup s širokou, výrazně vpřed vypjatou hrudí a dlouhý esovitě zahnutý krk. Při vzrušení nese hlavu tak zakloněnou, že jí má položenou na podušce, neboli horních ocasních krovkách. Křídla jsou nesená pod ocasem, ale nedotýkají se země, nožky jsou velmi krátké a pták stojí na špičkách prstů.

Angora - plemeno s dlouhou srstí (vlnou). Jeho původní vlastí je Asie. V Evropě se objevily angory počátkem 18. století v Anglii. Některé prameny však hovoří i o tom, že se v Anglii objevily již v 15. století. Jméno dostaly podle města Ankary, kde vznikla dlouhosrstá plemena koz a koček. Do Čech se angora dostala roku 1785. Přivezli je irští františkáni. Králík se nejdříve nazýval anglický, hedvábný a lidově se mu říkalo ovce chudých. Angora se nejdříve chovala pouze jako plemeno ve formě albinotické (bílá s červenýma očima) s cílem dosáhnout co nejdelší vlny (až 24 cm)

Araukany – jedinečné tím, že slepice snášejí tyrkysově zeleně zbarvená vejce, vyznačují se péřovými ozdobami, bezocasostí a vrbově zelenými běháky. Araukany byly objeveny u indiánů Araukánů (Arauca Indians) v Chile v Jižní Americe. Podle nich dostaly své jméno. Pro jejich zvláštnosti – již výše zmíněná modrozelená vajíčka a ojedinělé pernaté ozdoby po stranách hlavy – vzbudily pozornost u chovatelů i obchodníků, kteří je rozšířili do dalších zemí, včetně evropských. Vzhledem k vnějším znakům araukan je možné si klást otázku, zda nemají jiné předky než ostatní plemena drůbeže.

Benešovský holub - holub vyšlechtěný v České republice, je to holub větší velikosti, plemeno vyšlechtěné pro maso. Je užitkovým plemenem holubů, jež údajně vzniklo za 2.světové války ze zdivočelých holubů původně chovaných v oblasti, z niž Němci obyvatelstvo vysídlili. Holubi neměli výrazné exteriérové znaky, avšak vynikají skromností ve výživě, plodnosti, a tím i levnou užitkovostí. Velikostně odpovídají přibližně pštrosu, jenž byl asi základním plemenem, na jehož bázi se vyvinuli. Původně byli „benešáci“ uznáni jen v barvě modré bezpruhé, později i v bílé, postupně však nastalo „šlechtění“ dalších barev, černé, červené a žluté. Přitom se kupodivu zapomnělo na užitkovost, dokonce jsou případy uzavřených chovů ve voliérách jen pro krásu. Současný „benešák“ se od původního polního holuba liší poněkud mohutnější a kratší postavou, klenutější hlavou s poněkud vyšším a širším čelem a zkráceným silnějším zobákem. Chová se jen jednobarevný, Smyslem jeho chovu je užitkovost a na to by se nemělo zapomínat. Pernaté ozdoby nemá, ani jiné exteriérové zvláštnosti.

Brahmanka pochází z Indie, popravé byla dovezena do Evropy roku 1852. Je jedním z nejmohutnějších plemen slepic. Mohutnost je navíc znásobena bohatým měkkým opeřením. Vyznačuje se vzpřímenou postavou a poměrně nízkým postojem. Plemeno se vyskytuje v mnoha zbarveních, holeně jsou plně opeřené, u většiny variet se vyskytují žluté běháky, které jsou opatřeny rousy. Kohouti dosahují hmotnosti až 5 kg.

Burgundský králík (francouzsky Lapin Fauve de Bourgogne) je středně velké plemeno králíka původem z Francie, z oblasti Champagne, z kraje burgundského. Francouzi toto plemeno vyšlechtili, nazývají Fauve de Bourgogne, což v překladu znamená plavý z Burgundska.

Burská koza je velké plemeno, harmonické tělesné stavby, bílé, s červenohnědě zbarvenou hlavou a krkem, s bílou lysinou. Tělo má občas strakaté. Hlavu má velkou, klabonosou, uši dlouhé, svislé. Plec je dobře osvalená, dobře vyvinutá osvalená hruď s výrazně klenutými žebry. Hřbet je široký,dobře osvalené končetiny. Celkově statným dojmem. Srst má krátkou a měkkou. Výška kozla v kohoutku je 80-90cm, koza je vysoká 65-75cm. Váha kozla je 90-100kg, váha kozy 65-70kg. Plemeno pochází z jižní Afriky. Svůj původ odvozují od hottentotských koz křížených s nubijskými kozami, včetně koz dovážených z Evropy a Indie. První dovoz těchto koz z Nambie do Německa byl v roce 1977. Účelem jejich chovu mělo být získávání potravy pro krmení lvů v zoo. Do chovné knihy mohou být jako čistá rasa zavedeny kozy s burským podílem minimálně ve výši 87,5%. U chovných zvířat se udává dočasný krevní podíl.

Česká krůta - plemeno krůt dlouhodobě chované na území Čech a Moravy. Je dobře přizpůsobené podmínkách drobných chovů. Vyniká otužilostí, poměrně rychlým růstem, velmi dobrou schopností využití pastvy a dobrou zmasilostí. Pud sezení na vejcích je zachován. České krůty jsou středně těžkého typu, většího tělesného rámce s poměrně mohutným, protáhlým, širokým a poněkud zvednutým trupem hruškovitého tvaru.

Česká kropenka - nejčastější kresba plemene Česká slepice - Česká zlatá kropenka je ryze české plemeno s genetickým založením před mnoha stoletími. Z historické literatury totiž vyplývá, že už dánský král Valdemar dostal při sňatku s českou princeznou Markétou kromě jiného svatebním darem slepice černé češky. Že se tyto předchůdkyně zlatých kropenek na severu Evropy dochovaly pod tímto názvem do současnosti, potvrzují naši chovatelé, kteří jezdí do Dánska na výstavy drobného zvířectva. Češka je slepice typem lehká, neuvěřitelně nenáročná a otužilá. Oproti jiným plemenům drůbeže spotřebuje výrazně méně krmiva, které si dokáže i sama najít.

Český stavák - holub vyšlechtěný v České republice, temperamentní, menší střední voláč, méně vzpřímeného držení těla (pod úhlem menším než 45°). Vole má hruškovité. Výjimečně lesklé barvy opeření. Typický let - holub tleská křídly, a postaví-li je při letu vysoko nad sebe, padá, poté opět začne tleskat, a nabírat výšku. Český stavák je u nás nejrozšířenější holub, i když ne všechny jeho rázy jsou chovány stejnou měrou. Požadována je u něho dokonalá volatost, barevnost a její lesk, přesná kresba a přihlíží se i k jeho sportovnímu výkonu - stavění, tleskání křídly a orlování. Dlouholetým přeceňováním důležitosti barev a lesků opeření před ostatními plemennými znaky (zejména tělesnými tvary) byl chov našich staváků veden nežádoucím směrem. Holubi z celé řady chovů byli sice dokonale barevní a lesklí, zároveň však malí, nevolatí a bez temperamentu. Náprava těchto chyb nebude krátkodobou záležitostí.

Český strakáč - nádherné České plemeno, které má za sebou bohatou minulost a je i v současnosti neustále šlechtěno, aby bylo zachováno v co nejlepší kvalitě a v co nejvíce barevných rázech i pro další generace chovatelů. Český strakáč je v současné době nejvíce zastoupen v rázu černý a je k vidění i v dalších barevných rázech na mnoha výstavách u nás i v zahraničí.

Charollais - původem z Francie. Mimo vynikající masné užitkovosti se vyznačuje i vysokou plodností 190%. Je to ovce velkého tělesného rámce. Velmi rané plemeno. Hmotnost beranů dosahuje 140 kg, u ovcí 110 kg.

Činčila - králíci činčily tvoří 2 samostatné plemena a to Činčilu velkou (Čv) a Činčilu malou (Čm). Jejich hlavní rozdíl je po stránce váhy a typu. O vyšlechtění Činčily malé se zasloužil Francouz polského původu Dobrowsky a poprvé ji vystavil v roce 1913 na Velké pařížské výstavě. Podrobnosti o vzniku tohoto plemene však dlouho tajil. Později se však prokázalo, že k vyšlechtění Činčily malé použil králíků divokých, ruských a vídeňských modrých. Dalšího šlechtění se ujali Angličané, kteří zaznamenali větší pokrok po stránce chovatelské.

Faverolka pochází z Francie. Plemeno se vyskytuje ve třech typech, a to francouzské faverolky, německé faverolky a anglické faverolky. Shodným znakem všech plemen je těžký, zavalitý, dlouhý a hluboký trup obdélníkového tvaru. Nápadný vous zakrývá ušnice i laloky. Oči jsou oranžovočervené. Postoj je nižší, běháky jsou v barvě masa. Na vnější straně jsou lehce opeřené. Faverolky zdědily po dorkinkách pátý prst.

Fénixka pochází z Japonska. Tito příbuzní plemene Onagadori mají dlouhý ocas, který každoročně pelichá. Slepice mají náznaky úzkých srpků v ocase. Tyto slepice se vyskytují v divokém zbarvení, zlatokrkém, stříbrokrkém, oranžovém a bílém zbarvení. Dlouhý a bohatý ocas vyžaduje vysoké hřady dostatešně vzdálené od zdí, aby se neponičil. Je to okrasná slepice, výborná kvočna.

Francouzský beran vznikl zkřížením anglického berana se stájovým králíkem ve Francii roku 1863. Důvodem bylo, že angličtí berani netrpěli tolik prašivinou jako králíci s postavenýma ušima. Francouzi z toho vyvodili, že jsou proti prašivině odolnější (důvod byl spíš ten, že angličtí berani se musí chovat velmi opatrně s ohledem na jejich dlouhé slechy). Původní berani měli divokou barvu. Strakaté berany vyšlechtili němečtí chovatelé zkřížením se svými strakatými králíky.

Představitel výstavních okrasných holubů vyšlechtěný z poštovních holubů.

Původ: USA. Celkový dojem: silný, krátký, široký a směrem k ocasu klínovitě se zužující holub, vodorovného držení těla, výrazné a plynule klenuté hlavy.

Hafling by měl být temperamentní, ale s bezproblémovým charakterem, konstitučně tvrdý a odolný, nenáročný, všestranný. Je to velmi učenlivý, nenáročný a přátelský kůň . Požaduje se od něj všestrannost, ochota k práci, vytrvalost a učenlivost. Je vhodný pro děti. Srst je ryzá s bílou hřívou a ocasem, prokvetlost je nežádoucí, naopak vítané jsou odznaky na hlavě. Hafling měří 138-150 cm v kohoutku. Je mohutně stavěný, dobře utvářenou šikmější lopatkou. Jen hřbet poněkud delší, což ale není pro soumarského koně vždy na škodu. Má svalnaté harmonické tělo, ušlechtilou hlavu s velkýma očima a širokými nozdrami, nesmí mít klabonos. Hříva a ocas jsou vždy husté, dlouhé, barvou jako len, u některých koní mohou být dokonce krásně vlnité. Nezbytné jsou dobře stavěné, kvalitní nohy s výbornými kopyty. K mimořádné otužilosti a houževnatosti přispívá i horské podnebí, a proto se hříbata odchovávají na alpských pastvinách (tzv. alpung), kde čerstvé ovzduší posiluje funkci srdce a plic

Hamburčanky patří k nejstarším a nejrozšířenějším plemenům slepic. Nejprve byly chovány jako nosné plemeno, ale během 20.století převládl okrasný aspekt v chovech hlavně kvůli líbivému opeření různých barevných a kresebných rázů. Tyto slepice jsou otužilé, pohyblivé a snadno létají

Hedvábničky patří mezi velmi stará plemena. Svým opeřením jsou mezi ostatními zcela ojedinělé a mají pověst velmi dobrých pěstounek všech kuřat. Vlastí této okrasné slípky je jihovýchodní Asie. Již ve 13. století benátský cestovatel Marco Pólo píše o této drůbeži, že „kůži má porostlou místo peřím černou srstí, ale klade vejce jako ostatní kurové a k jídlu velmi dobrá jest"

Hempšírky - středně těžké plemeno hrabavé drůbeže s kombinovanou užitkovostí. Byly vyšlechtěny ve Spojených státech amerických, ve státě New Hampshire a jako nové plemeno hrabavé drůbeže byly uznané v roce 1935. Pro své dobré užitkové vlastnosti jsou mezi chovateli velmi oblíbeným plemenem. Hempšírka rychle roste, rovnoměrně a poměrně rychle se opeřuje. Pohlavně dospívá ve věku 28 týdnů, kdy slepičky počínají snášet.

Hermelín modrooký - zakrslé plemeno králíka s ideální hmotností 1 -1.25 kg. Tělo je zavalité, rovnoměrně široké po celé délce. Končetiny jsou středně dlouhé, přiměřeně silné. Je nutný vzpřímený postoj. Krk je neznatelný. Pírko působí velmi krátkým dojmem. Srst je neobyčejně hustá, elastická, na dotyk měkká, 1.8 -2 cm dlouhá.

Husa labutí (husa čínská) ani po dlouhé domestikaci nezapře svůj původ ve východoasijské husy labutí (Anser cygnoides), která dosud hojně sídlí kolem vod na dálném východě v Mongolsku a severní Číně. Od jara do podzimu si velkou část živobytí opatří sama při volné pastvě a přístupu k vodě. Zvířata jsou otužilá, odolná nemocem a spolehlivě se rozmnožují. Husa snáší kolem 10 vajec, na která spolehlivě zasedá. Mezi housery se občas vyskytnou agresivní jedinci, kteří útočí nejen na příslušníky svého druhu, ale také na děti nebo dokonce na dospělé. Příbuznost s labutěmi je jenom vzdálená. Hmotnost housera je 5 - 6 kg. Hmotnost husy je 3,5 - 4,5 kg. Snáška 50 - 60 vajec s bílou skořápkou.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos), zvaná březňačka, je naše největší plovavá kachna. Patří také mezi nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica). Vyskytuje se téměř v celé Euroasii a Severní Americe. V našich přírodních podmínkách je běžně se vyskytující kachnou. Kačer se od kachny liší zbarvením, ale v době, kdy je kačer v letním šatě, je od kachny téměř k nerozeznání. Koncem března začíná kachna snášet, do hnízda na zemi nebo v budce, 8-12 vajec. Doba sezení je 24-28 dní. Živí se převážně rostlinnou potravou, obilím a část živočišné potravy si najdou v trávě nebo na rybníčku.

Typický užitkový holub. Pro produkci holubích brojlerů se používají velká těžká plemena, jako je kalifornský holub, texan, užitkový king a jejich kříženci, u kterých se využívá heterózní efekt. Velkochovy užitkových holubů se nacházejí především v zámoří a v jihovýchodní Evropě, například v Maďarsku.

Kalifornský králík byl vyšlechtěn v USA jako masné plemeno s kvalitní kožkou v roce 1932 Georgem Westem z Kalifornie zkřížením činčily, ruského králíka a novozélandského bílého. Poprvé byl vystaven roku 1929 a o deset let později byl uznán jako plemeno. Roku 1958 se dostali do Anglie. Jeho kresbě se říká také himalájská. Kresba však není tak výrazná jako u ruského. Mláďata narozená v zimě mají téměř vždy lepší kresbu než narozená v létě. Právě narozená mláďata jsou celá bílá a teprve později se začínají vybarvovat. Není bez zajímavosti, že vyholíme-li v zimě kalifornskému králíkovi určité místo, naroste na něm černá srst.

Kamerunská ovce je krátkoocasé srstnaté plemeno menší velikosti, nejednotné barvy. Srst je krátká, pevná, podobná srsti koz, v zimě s hustou podsadou. Hlavu má s mírným klabonosem, obličejovou část hlavy má světlejší, malé, rovné uši. Berani jsou rohatí, bahnice bezrohé. Na spodní části krku jim roste hříva. Plemeno je v Evropě známé zejména z chovů v zoo.