Rouenská kachna
Kachna rouenská (normandská) vznikla zkřížením selských kachen chovaných na statcích kolem města Rouenu na dolním toku řeky Seiny s kachnami aylesburskými. Původní cíl, mohutné masné plemeno, byl postupně zatlačován estetickým aspektem, který v současnosti jednoznačně převažuje. Jejich ekonomický význam vzrostl tím, že tvoří otcovskou linií některých typů masných brojlerů, jejich mateřskou linií jsou americké pekingské kachny.
Vylíhlá kachňata jsou velmi choulostivá a k prochlazení někdy stačí namočení prachového peří pri pití z větší nádoby. Po dvou týdnech života už nejsou tak choulostivá. Kachna začíná nést už v únoru, takže první kachňata se líhnou v chladném a deštivém březnu. Kachna rouenská špatně zasedá. Kvalita masa zejména křehkostí a rafinovanou chutí překonává dle mínění labužníků všechny ostatní kachny. Zbarvení odpovídá kachně divoké a podobně jako divoký kačer ztrácí i rouenksý samec pestré barvy pelicháním počátkem léta a opět je získává podzimním přepeřením. Hmotnost kačera je 3,3 - 4,2 kg. Hmotnost kachny je 2,8 - 3,6 kg. Snáška 60 - 80 vajec ročně s bílou až nazelenalou skořápkou.
Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák
Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora